Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Příprava huminových gelů s inkorporovanými kovovými ionty
Palková, Michaela ; Kislinger, Jiří (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium interakce měďnatých iontů jako modelových těžkých kovů s huminovými látkami v hydrogelové formě. Náplní celé práce bylo navrhnout a optimalizovat metody přípravy hydrogelových forem huminových kyselin a studovat vliv měďnatých iontů na vlastnosti připravených hydrogelů za použití vhodných analytických a fyzikálně-chemických metod. Sledovanými parametry pro charakterizaci připravených hydrogelů byly vnitřní pH gelů a pH roztoků v jednotlivých krocích přípravy, množství měďnatých iontů v hydrogelech, možnosti extrakce a charakterizace struktury připravených hydrogelových forem. Experimentální výsledky potvrdily naše očekávání, že přítomnost kovu v hydrogelové formě huminových látek bude mít podstatný vliv.
Spektrometrické metody pro výzkum huminových látek
Enev, Vojtěch ; Maršálek, Roman (oponent) ; Sýkorová, Ivana (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Hlavním cílem disertační práce bylo studium fyzikálně-chemických vlastností huminových látek (HL) prostřednictvím moderních instrumentálních technik. Předmětem studia této disertační práce byly HL izolované z jihomoravského lignitu, jihočeské rašeliny, lesní půdy Humic Podzol a extraktu hnědé mořské řasy Ascophyllum nodosum. S ohledem na poznání struktury a reaktivity těchto unikátních “biokoloidních” sloučenin byly mimo jiné studovány i standardy, které jsou dodávány mezinárodní společností pro výzkum huminových látek tzn. Leonardite HK, Elliott Soil HL a Pahokee Peat HL. Za tímto účelem byly veškeré HL charakterizovány pomocí elementární analýzy (EA), molekulové absorpční spektrometrie v ultrafialové a viditelné oblasti elektromagnetického záření (UV/Vis), infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR), spektrometrie nukleární magnetické resonance isotopu uhlíku 13C (LS 13C NMR), ustálené a časově rozlišené fluorescenční spektrometrie. Z naměřených fluorescenčních, UV/Vis a 13C NMR spekter byly vypočteny fluorescenční indexy, absorpční koeficienty, hodnoty specifických absorbancí a strukturní parametry, které byly využity k základní charakterizaci těchto “biokoloidních” sloučenin. Infračervená spektrometrie s Fourierovou transformací byla použita k identifikaci funkčních skupin a strukturních jednotek studovaných HL. V oblasti “otisku palce” tzv. fingerprintu komplikují identifikaci infračervených spekter HL překrývající se absorpční pásy jednotlivých funkčních skupin. Tento problém byl řešen pomocí Fourierovy autodekonvoluce. Stacionární fluorescenční spektrometrie byla využita k detailnější charakterizaci použitých HL s ohledem na poznání jejich původu, jednotlivých strukturních jednotek, množství substituentů uplatňujících elektron-donorní a elektron-akceptorní efekt, obsahu reaktivních funkčních skupin, “molekulární” heterogenity, stupně humifikace aj. Pomocí upravené Stern-Volmerovy rovnice byly získány parametry komplexace vzorků Elliott Soil s Cu2+, Pb2+ a Hg2+ ionty, které jsou základními kritérii posouzení reaktivity těchto “biokoloidních” sloučenin. Klíčovou oblast celé disertační práce pak tvoří časově rozlišená fluorescenční spektrometrie. Poprvé je zde použita metoda tzv. časově rozlišených přes plochu normalizovaných spekter (TRANES), ze kterých lze určit, zda pozorovaná emise HL pochází ze dvou či více emisních jednotek, nebo pouze z jedné. Z průběhu časově rozlišených emisních spekter (TRES) bylo usuzováno o viskozitě mikroprostředí okolo excitovaných fluoroforů HL.
Modely pro komplexaci huminových kyselin
Věžníková, Kateřina ; Jaroslav,, Záhora (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá interakcemi měďnatých iontů s huminovými kyselinami. Vazba mezi kovovými ionty a huminovými kyselinami je tvořena hlavně prostřednictvím karboxylových a fenolových skupin. Mechanismus těchto interakcí není doposud zcela objasněn. Podstatnou úlohu přitom hraje skutečnost, že huminové kyseliny nejsou chemickými individui, ale polydisperzní směsí látek. V této práci jsou zkoumány interakce kovových iontů s modelovými látkami, jako kyselinou citronovou, salicylovou, ftalovou, hydrochinonem, pyrokatecholem a kyselinou EDTA, jež simulují možná vazebná místa ve struktuře huminových kyselin. Pro řešení je použito několik následujících analytických metod: potenciometrie (pH), konduktometrie a UV/VIS spektrofotometrie. Jako modelový kovový iont byl vybrán měďnatý kation díky své vysoké afinitě k huminovým kyselinám.
Využití průtokové coulometrie pro studium reaktivity huminových kyselin
Pavlíková, Marcela ; Sýkorová,, Ivana (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Huminové kyseliny patří do skupiny huminových látek hojně se vyskytujících v přírodě. Jsou to většinou aromatické látky s postranními řetězci, na kterých se vyskytují různé funkční skupiny, především pak karboxylové a fenolické. Tyto funkční skupiny umožňují vytvářet s ionty přechodných prvků různě stabilní komplexy. Díky této vlastnosti lze huminové kyseliny využít v environmentální oblasti například k částečné imobilizaci polutantů v přírodě. Diplomová práce se zabývá studií adsorpcí iontů měďnatých, olovnatých, zinečnatých a kademnatých na huminové kyseliny za pomocí nové elektroanalytické metody zvané průtoková coulometrie.
Syntéza sulfanylaminoderivátů cyklodextrinů a počítačová simulace tvorby jejich komplexů
Provazníková, Adéla ; Jindřich, Jindřich (vedoucí práce) ; Míšek, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o syntéze série 6I -N-monosubstituovaných β-CD, jejichž substituentem je různě dlouhý lineární řetězec obsahující disulfidickou vazbu a zakončený aminoskupinou. Celá série byla úspěšně připravena prostřednictvím nukleofilní substituce toluensulfonylové skupiny tosyl-β-CD diaminovou spojkou. V případě vazby nejkratší spojky (cystaminu) byl derivát připraven ve výtěžku 35 %. Při syntéze derivátů substituovaných spojkami odvozenými od di-, tri- a tetraethylenglyku byla výtěžnost dvojnásobná a pohybovala se mezi 66 a 85 %. Všechny tři spojky byly připraveny pomocí standardních chemických přeměn. Pro izolaci výslených derivátů byly vyvinuty optimální soustavy založené na n-butanolu. Abychom lépe pochopili chování cílových derivátů v roztoku, byly provedeny jejich molekulárně dynamické (MD) simulace. Látky byly připravovány pro použití při vývoji fluorescenčních chemosezorů. Za stejným účelem byla studována inkluze vybraných organických molekul do kavity β-CD pomocí molekulové dynamiky a optimalizována metoda pro MD výpočet jejich relativních vazebných energií. Přestože se ani po optimalizaci metoda nezdá dostatečně přesná, výsledky odpovídají řádem i znaménkem experimentálním hodnotám.
Stanovení komplexačních konstant slabých elektrolytů metodou afinitní kapilární elektroforézy
Ansorge, Martin ; Šteflová, Jana (vedoucí práce) ; Ušelová, Kateřina (oponent)
Kapilární elektroforéza je nejenom vynikající separační technikou, ale je hojně používána i k určování fyzikálně-chemických parametrů látek, jako například komplexačních konstant analytu a vhodného komplexačního činidla. Nejpoužívanější elektroforetickou metodou k určování komplexačních konstant je afinitní kapilární elektroforéza. V rámci této práce byla afinitní kapilární elektroforéza využita k určení komplexačních konstant R a S enantiomeru flurbiprofenu, a to jak jejich neutrální, tak plně nabité formy s neutrálním β-cyklodextrinem. K tomuto účelu byla použita klasická metoda již zavedená v literatuře, kdy jsou komplexační konstanty stanovovány při dvou pH, kde je analyt plně a částečně disociovaný. Současně byly komplexační konstanty stanoveny pomocí nově zavedené metody založené na multidimensionální nelineární regresi, kdy jsou do vyhodnocení zahrnuta data získaná při různých pH a koncentracích β-cyklodextrinu. Výsledky prokázaly, že klasická metoda může být velmi zavádějící, zejména pokud je pro určení komplexačních konstant neutrální formy analytu vybráno nevhodné pH. Metoda multidimensionální regrese má ale výrazně větší chybu stanovení. Během vyhodnocení byla uvážena i korekce na viskozitu. Výsledné hodnoty komplexačních konstant pro nabitou a nenabitou R formu analytu jsou 4 400 a 11...
Syntéza fluoroforů s permanentními kladnými náboji pro konstrukci chemosenzorů na pevné fázi
Smolka, Ondřej ; Jindřich, Jindřich (vedoucí práce) ; Matoušová, Eliška (oponent)
Bakalářská práce se týká syntézy fluoroforů na bázi 1,2,3-triazolů s dvěma permanentními pozitivními náboji. Zabývá se optimalizací syntézy těchto nabitých fluoroforů a jejich charakterizací. Dále se zaměřuje na zkoumání jejich optických vlastností a supramolekulárních interakcí s cyklodextrinem. Klíčová slova: 1,2,3-triazoly, nabité fluorofory, kladné náboje, cyklodextriny, komplexace
Syntéza fluoroforů s permanentními kladnými náboji pro konstrukci chemosenzorů na pevné fázi
Smolka, Ondřej ; Jindřich, Jindřich (vedoucí práce) ; Matoušová, Eliška (oponent)
Bakalářská práce se týká syntézy fluoroforů na bázi 1,2,3-triazolů s dvěma permanentními pozitivními náboji. Zabývá se optimalizací syntézy těchto nabitých fluoroforů a jejich charakterizací. Dále se zaměřuje na zkoumání jejich optických vlastností a supramolekulárních interakcí s cyklodextrinem. Klíčová slova: 1,2,3-triazoly, nabité fluorofory, kladné náboje, cyklodextriny, komplexace
Syntéza sulfanylaminoderivátů cyklodextrinů a počítačová simulace tvorby jejich komplexů
Provazníková, Adéla ; Jindřich, Jindřich (vedoucí práce) ; Míšek, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o syntéze série 6I -N-monosubstituovaných β-CD, jejichž substituentem je různě dlouhý lineární řetězec obsahující disulfidickou vazbu a zakončený aminoskupinou. Celá série byla úspěšně připravena prostřednictvím nukleofilní substituce toluensulfonylové skupiny tosyl-β-CD diaminovou spojkou. V případě vazby nejkratší spojky (cystaminu) byl derivát připraven ve výtěžku 35 %. Při syntéze derivátů substituovaných spojkami odvozenými od di-, tri- a tetraethylenglyku byla výtěžnost dvojnásobná a pohybovala se mezi 66 a 85 %. Všechny tři spojky byly připraveny pomocí standardních chemických přeměn. Pro izolaci výslených derivátů byly vyvinuty optimální soustavy založené na n-butanolu. Abychom lépe pochopili chování cílových derivátů v roztoku, byly provedeny jejich molekulárně dynamické (MD) simulace. Látky byly připravovány pro použití při vývoji fluorescenčních chemosezorů. Za stejným účelem byla studována inkluze vybraných organických molekul do kavity β-CD pomocí molekulové dynamiky a optimalizována metoda pro MD výpočet jejich relativních vazebných energií. Přestože se ani po optimalizaci metoda nezdá dostatečně přesná, výsledky odpovídají řádem i znaménkem experimentálním hodnotám.
Stanovení komplexačních konstant slabých elektrolytů metodou afinitní kapilární elektroforézy
Ansorge, Martin ; Šteflová, Jana (vedoucí práce) ; Ušelová, Kateřina (oponent)
Kapilární elektroforéza je nejenom vynikající separační technikou, ale je hojně používána i k určování fyzikálně-chemických parametrů látek, jako například komplexačních konstant analytu a vhodného komplexačního činidla. Nejpoužívanější elektroforetickou metodou k určování komplexačních konstant je afinitní kapilární elektroforéza. V rámci této práce byla afinitní kapilární elektroforéza využita k určení komplexačních konstant R a S enantiomeru flurbiprofenu, a to jak jejich neutrální, tak plně nabité formy s neutrálním β-cyklodextrinem. K tomuto účelu byla použita klasická metoda již zavedená v literatuře, kdy jsou komplexační konstanty stanovovány při dvou pH, kde je analyt plně a částečně disociovaný. Současně byly komplexační konstanty stanoveny pomocí nově zavedené metody založené na multidimensionální nelineární regresi, kdy jsou do vyhodnocení zahrnuta data získaná při různých pH a koncentracích β-cyklodextrinu. Výsledky prokázaly, že klasická metoda může být velmi zavádějící, zejména pokud je pro určení komplexačních konstant neutrální formy analytu vybráno nevhodné pH. Metoda multidimensionální regrese má ale výrazně větší chybu stanovení. Během vyhodnocení byla uvážena i korekce na viskozitu. Výsledné hodnoty komplexačních konstant pro nabitou a nenabitou R formu analytu jsou 4 400 a 11...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.